Pokud chce vláda naplnit unijní cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie, měla by upřednostnit fotovoltaické panely. Jen během příštího desetiletí by prý na českém území mohly přibýt solární elektrárny o výkonu až 6900 megawattů. Tedy aspoň to tvrdí studie poradenské společnosti Deloitte. Autoři studie zdůrazňují, že na rozdíl od finančního průšvihu po solárním boomu z let 2009 a 2010 na tom tentokrát může Česko i vydělat.
Faktem je, že náklady na výrobu elektřiny ze slunečního záření (včetně nákladů na financování a přiměřeného zisku investora) klesly z 13 korun za kilowatthodinu před deseti lety na současnou výši okolo 2,5 koruny. „Dynamický rozvoj produkce fotovoltaických modulů a větrných turbín vedl ke zlevnění této technologie a do roku 2030 se očekává další pokles o 30 procent,“ dodává manažer Deloitte a spoluautor studie Miroslav Lopour. Oproti tomu tržní cena elektřiny v příštích letech nejspíš dál poroste.
Vedle solárního boomu číslo dvě počítá studie také s přírůstkem 1100 megawattů výkonu větrných elektráren a mírným navýšením energetického využití biomasy a bioplynu. Odblokování rozvoje obnovitelných zdrojů má mít pozitivní makroekonomický dopad.
Na jaký obnovitelný zdroj energie by se mělo Česko zaměřit?
„Navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie bude mít pozitivní dopad také na zaměstnanost. Náš realistický scénář předpokládá vznik až 33 tisíc pracovních míst. HDP by se mohl zvýšit až o 7 procent,“ dodává hlavní ekonom Deloitte a taktéž spoluautor studie David Marek.
Studie zpracovaná na zadání Svazu moderní energetiky má přispět k tlaku na ministerstvo průmyslu a obchodu, aby přepracovalo Národní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030. Ministerstvo jej dokončilo v prosinci a schytalo za něj kritiku nejen od ekologických organizací. Plán téměř vůbec nepočítá se stavbou nových solárních elektráren, naopak doporučuje splnit cíl Evropské unie hlavně vyšším využitím obnovitelných zdrojů v oblasti dopravy. Spoléhá přitom i na kontroverzní biopaliva první generace, jako je řepková bionafta. Jejím největším producentem v Česku je závod Preol vlastněný holdingem Agrofert.
[yop_poll id="2929"]
Sporné je i to, kolika „zelených procent“ má Česko dosáhnout. Ministerstvo průmyslu tvrdí, že stačí dosáhnout podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie 20,8 procenta k roku 2030. Podle zástupců ekologických organizací a asociací z oboru zelené energetiky je tento výpočet chybný a cíl pro Česko vychází na zhruba 23 procent. Stejného názoru je i Evropská komise, která v červnu vrátila ministerstvu plán k přepracování.
Čtěte také:
Státní dotace pro podporované energie má vzrůst na 27 miliard, navrhuje ministerstvo průmyslu
Fotovoltaická revoluce? Energii ze slunce umíme vyrábět i v noci, tvrdí Australané
Solární dravci Chrenko a Fast dále posílili. Koupili pět fotovoltaik od polského fondu
Bezvětří. V německé větrné energetice zanikají tisíce pracovních míst
