Menu Zavřít

Zvládne Česko další solární boom? Nejen to, může na něm i vydělat

5. 9. 2019
Autor: CC0 via Pixabay

Pokud chce vláda naplnit unijní cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie, měla by upřednostnit fotovoltaické panely. Jen během příštího desetiletí by prý na českém území mohly přibýt solární elektrárny o výkonu až 6900 megawattů. Tedy aspoň to tvrdí studie poradenské společnosti Deloitte. Autoři studie zdůrazňují, že na rozdíl od finančního průšvihu po solárním boomu z let 2009 a 2010 na tom tentokrát může Česko i vydělat.

Faktem je, že náklady na výrobu elektřiny ze slunečního záření (včetně nákladů na financování a přiměřeného zisku investora) klesly z 13 korun za kilowatthodinu před deseti lety na současnou výši okolo 2,5 koruny. „Dynamický rozvoj produkce fotovoltaických modulů a větrných turbín vedl ke zlevnění této technologie a do roku 2030 se očekává další pokles o 30 procent,“ dodává manažer Deloitte a spoluautor studie Miroslav Lopour. Oproti tomu tržní cena elektřiny v příštích letech nejspíš dál poroste.

Vedle solárního boomu číslo dvě počítá studie také s přírůstkem 1100 megawattů výkonu větrných elektráren a mírným navýšením energetického využití biomasy a bioplynu. Odblokování rozvoje obnovitelných zdrojů má mít pozitivní makroekonomický dopad.

Na jaký obnovitelný zdroj energie by se mělo Česko zaměřit?

  • Řepka
    0 %
  • Fotovoltaika
    80 %
  • Biomasa
    0 %
  • Větrné elektrárny
    0 %
  • Jiný
    0 %
  • Žádný
    20 %

„Navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie bude mít pozitivní dopad také na zaměstnanost. Náš realistický scénář předpokládá vznik až 33 tisíc pracovních míst. HDP by se mohl zvýšit až o 7 procent,“ dodává hlavní ekonom Deloitte a taktéž spoluautor studie David Marek.

Studie zpracovaná na zadání Svazu moderní energetiky má přispět k tlaku na ministerstvo průmyslu a obchodu, aby přepracovalo Národní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030. Ministerstvo jej dokončilo v prosinci a schytalo za něj kritiku nejen od ekologických organizací. Plán téměř vůbec nepočítá se stavbou nových solárních elektráren, naopak doporučuje splnit cíl Evropské unie hlavně vyšším využitím obnovitelných zdrojů v oblasti dopravy. Spoléhá přitom i na kontroverzní biopaliva první generace, jako je řepková bionafta. Jejím největším producentem v Česku je závod Preol vlastněný holdingem Agrofert.

[yop_poll id="2929"]

Sporné je i to, kolika „zelených procent“ má Česko dosáhnout. Ministerstvo průmyslu tvrdí, že stačí dosáhnout podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie 20,8 procenta k roku 2030. Podle zástupců ekologických organizací a asociací z oboru zelené energetiky je tento výpočet chybný a cíl pro Česko vychází na zhruba 23 procent. Stejného názoru je i Evropská komise, která v červnu vrátila ministerstvu plán k přepracování.

Čtěte také:

Státní dotace pro podporované energie má vzrůst na 27 miliard, navrhuje ministerstvo průmyslu

Fotovoltaická revoluce? Energii ze slunce umíme vyrábět i v noci, tvrdí Australané

EBF24

Solární dravci Chrenko a Fast dále posílili. Koupili pět fotovoltaik od polského fondu

Bezvětří. V německé větrné energetice zanikají tisíce pracovních míst

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).