Barmské vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij nebude a ani nemůže být odňata Nobelova cena za mír. Uvedl to dnes norský Nobelův výbor ve světle pondělní zprávy vyšetřovatelů OSN, podle nichž se barmští vojáci dopouštějí masového vraždění a znásilňování menšinových Rohingů s „genocidním záměrem“.
Su Ťij, která vede barmskou vládu a Nobelovu cenu dostala v roce 1991 ještě jako disidentka, čelí už od loňska palbě kritiky za to, že se nevyslovuje proti počínání armády v barmském Arakanském státě.
„Je důležité mít na paměti, že Nobelova cena, ať už za fyziku, literaturu nebo mír, je udělována za určité úsilí nebo výsledek v minulosti, hodné ocenění,“ řekl dnes tajemník norského Nobelova výboru Olav Njölstad. „Aun Schan Su Ťij Nobelovu cenu dostala za svůj boj za demokracii a svobodu až do roku 1991, kdy ocenění získala,“ dodal Njölstad. Kromě toho pravidla Nobelových cen neumožňují ocenění odebrat, dodal tajemník.
Norský Nobelův výbor je porotou sestávající z pěti Norů, většinou bývalých politiků a akademiků. Uděluje Nobelovu cenu za mír, zatímco ostatní Nobelovy ceny jsou vyhlašovány ve Stockholmu.
Čtěte esej: Krvavé a zapomenuté
Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. Poté co rohingští povstalci loni v srpnu zaútočili v barmském Arakanském státě na řadu policejních stanovišť, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení. Od té doby z Barmy do sousedního Bangladéše uprchlo asi 700.000 Rohingů, kteří tam nyní žijí v uprchlických táborech.
Barmě vládne Su Ťijina Národní liga pro demokracii. Ústava přetrvávající z dob junty nicméně brání někdejší disidentce stát se prezidentkou. Díky ústavě si také v Barmě udržuje silný vliv na politické dění armáda.
Čtěte dále:
